Slasti a strasti začínajícího pilota RC letadla Sky Lady aneb každý nějak začínal.

Sky Lady nad Lékařovou Lhotou

15. září 2006 v 17:36 | Petr Záhorka - Ugo |  lety a pády
Od letošního května jsem pravidelný návštěvník tohoto blogu. Moc rád pročítám příspěvky do diskuse a články, které sem píšete. Každý článek tyto stránky oživí a proto jsem se rozhodl pro Vás taky něco sesmolit.
I v dvaatřiceti letech s rodinkou pořád cítím potřebu si hrát a občas dát peníze za nějakou ,,zbytečnost" a ne jen krmit složenky a faktury. Na jaře jsem si koupil s 2,5 ročním synkem RC formuli. Velkým autem na vysílačku jsem si splnil klukovskej sen a synkovi, kterej mi formuli pomáhá řídit udělala hračka taky velkou radost.

Po zhlédnutí letů kámoše Ládi s Easy Starem a zjištění, že éro na vysílačku není už záležitost deseti tisíc, jsem jasně věděl co dál. Chce to do vzduchu!
Při rozhodování, jaké letadlo si pořídit jsem si pročetl tyto stránky a bylo rozhodnuto - koupím Ladynu.
Láďovo ,,létající polystyrénová izolace,, se mi moc nelíbila. On mě zase hecoval, že koupím lítací pet-flašku. Setkání na louce v Hrnčířích s Karlem a Davidem mě utvrdilo v rozhodnutí.
Při sestavování modelu jsem se řídil vašimi radami na různá vylepšení. Prodloužení směrovky, uložení baterek, ochrana přijímače a tak dále. Drátky k servům místo táhel /rada od dnes již vášnivého Glideristy Davida/ mi určitě zachránily nejeden zub na ozubených kolečkách serva.
Jsem z malé vsi Lékařova Lhota na Českobudějovicku. Kdybych občas nejezdil pracovně do Prahy, o kolegu letce bych tady ani nezavadil. Proto jsem byl rád, když si po zhlédnutí mých leteckých pokusů zakoupil SL i můj kámoš Čenda. Hned je o čem v hospodě kecat a tak.
Oba jsme měli od počátku problém s regulátorem a tak jsme letadla reklamovali. Jenže doba vyřízení je tři týdny. Já jsem neztrácel čas a na radu / jak jinak než ze zdejší diskuse / zakoupil regulátor Jes 20.
Začala éra, kdy v naší vesnici o padesáti obyvatelích začalo moje letadlo a akce s ním spojené budit pozornost.
První událost byla pokácení soušky, ze které nešlo éro sundat. Začal jsem lítat trochu opatrněji, ale to trvalo pár dnů, než se dostavil pocit, že už mi to jde a bylo zle. Následovalo opět přistání v březovém háji. Tentokrát se SL usídlila na mladé bříze, asi v deseti metrech. Jako příznivec strany zelených jsem usoudil, že porazit dva stromy během čtrnácti dnů je moc(-: Když mě viděli kamarádi z vesnice, jak zase očumuju strom přišli se zvědavě podívat. S pivem v ruce jsme se posadili do trávy a vymejšleli techniku, jak letadlo shodit. První pokus o shození klackem byl spíš srandovní. Pro druhý pokus jsem donesl lano na konci s hákem, že ho tam jako dohodíme a zatřeseme. Hody byly tak do půlky stromu. S přibejvajícim pivem v krvi se dostavovaly i záchvaty smíchu z legračně zoufalých pokusů. Divadlo přilákalo i manželky. Jeden kámoš se chtěl ženskejm předvést a začal na strom šplhat se svými 110 kg váhy a v pantoflích. Zřítil se do vysoké trávy a když bez následků vstal, všichni si oddechli. Inspirováni pivem jme dostali ďábelskej nápad. Na káře za autem jsem přivezl staré střešní latě. Pod stromem jsme jich několik přibili do řady za sebe. Stlučené latě se nám ale zvednout nepovedlo, neboť se chovaly poněkud pružně. Polovina vztyčená, druhá polovina ležela obloukem téměř na zemi. Pro inspiraci a vítězný pokus to prostě chtělo ještě jedno pivo. Latě jsme rozebrali a začali je stavět, opírat o větve a přibíjet za sebou ve vzduchu. Za chvilku se horní lať dotýkala letadla. Párkrát jsme ,,šťouchli,, a letadlo přistálo dole - dokonce nepoškozeno.
Přihlížejících asi deset lidí zatleskalo.
Druhý den jsem šel opět lítat. Docela mi to šlo. Na druhý baterky jsem zalétl trochu dál. V dálce nastaly problémy s orientací. Jedinej strom uprostřed louky a já před ním. Vteřina čekání, jestli ho letadlo obletí byla děsná. Figuranta psům na vojně / jak tu jeden kolega psal / jsem nedělal, ale jako účetní jsem se v tu vteřinu cítil jako při kontrole na berňáku. Prásk. Následovalo tříhodinové sundavání letadla. Zdařilému snažení tentokrát pomohla velká matka / myslím jako od šroubu, ne od táty / a vlasec k ní přivázaný.
Na pomoc mi už přišel pouze kámoš přezdívaný Medvěd, díky své medvědí síle matku přehodil přes větev, na které letadlo sedělo a taháním za vlasec ho setřásl.
Ostatní přátelé se už podívat nepřišli, ale vyprávění Medvěda o dalším sundavání letadla si ujít nenechali. Hau
Na tento článek navazuje další v části - Stavba a tuning - Křídlo upravené kombajnem a hrubou silou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Michal Michal | E-mail | 3. listopadu 2006 v 12:39 | Reagovat

Ahoj, neco podobneho se stalo i moji SL taky pristala na korune stromu ve vysce cca 17 m. nejdrive jsme se ji snazily sundat kamenim asi po pulhodince unavneho hazeni jsme usoudili ze to proste kamenim nepujde vylest se tam taky nedalo tak sem ji tam musel nechat. Po trech dnech jsem uplnou nahodou dostal cislo na jednoho pana s plosinou na opravovani el. vedeni, ktery ochotne prijel a pomohl mi ji sundat z toho stromu skoro neposkozenou, mela jen par zarezu na kridle z toho narazu ktery byl v dost velke rychlosti. Ted ji uz mam doma v teple a bezpeci.

2 Michal z Havířova Michal z Havířova | E-mail | Web | 14. listopadu 2006 v 22:00 | Reagovat

To já koupil podobné letadýlko Bellancu a po vcelku dost neuspěšných začátcích jsem za silného větru jen tak na cestě zkusil jestli to jako vzlítne a následně hned přistane a nahecovaný kamarádem ať se ukážu jsem to zkusil.Bohužel foukal dosti silně a hned po odlepení od země se Bellanca prudce zvedla a okamžitě byla strašně vysoko.Jediné co mě napadlo jí dostat na pole ale v cestě stály opravdu vysoké topoly a dráty el vedení.Držen představou "to zvládnu" jsem se různýmy pohyba a směry pomalu blížil vysněnému poli ale vítr byl silnější a éro bylo na stromě.Taktéž ve výšce asi 17 m a strom nevypadal že by se po něm dalo vylézt.Marné pokusy to dostat dolů vrtulí a servy po chvílce ustaly a v duchu hesla "přece tam ty 3 litry nenechám" sem zkusil na strom vylézt.První část stromu bez větví byla překonána pomocí kamaráda po kterém sem vylez no a pak asi 30 min výlez pomalinku nahoru.Manželka po mě hulákala že jsem sebevrah 4-letý kluk měl chudáček taky velký strach ale letado se mi podařilo dostat dolů.Bohužel já pak lezl dolů asi 45min páč nahoru to de vždycky líp.Byl sem celý podřený věci co sem měl na sobě byly na odpis ale éro ještě dlouho sloužilo.Teď je sice rozbité ale asi na zimu ho znovu opravím a na oddech si jej zase budu užívat.Taktéž nelituji že jsem ty peníze do něj investoval.

3 trey trey | 27. dubna 2007 v 20:50 | Reagovat

to máte dobrý já lítal se SL asi 250m od lesíka najednou mě došli asi 3 týdny neměněný baterky a uch byla na 25m vyské borovice sem musel zavolat lesníky mno naštěstí ten strom se měl stejnak kácet takže to byo v poho .Sl byla celá bez jedinýho škrábance

4 david david | E-mail | 23. prosince 2011 v 14:17 | Reagovat

i ja mel skylady na storme, byl to topol pokousel jsem ji pri pruletu fotit,ridil tata a v nestastny okamzik popletl packy, skylady jsme sundaly motorem a vyskovkou ale dostala ranu na motor od asfaltu nastesti prospesnou mi totiz mame koupeni silnejsi od ray a tak se to furt stavelo ted to leti normalne jak se starym, kridlo zustalo na strome od 16:00 asi do 21:00 planovaly jsme ze ho tam nechame ale pak samo spadlo.takze tech 1000  za ktere jsem to koupil zustaly a ty 3000 co jsme do toho vrazily taky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama